Listopad 2017

Nestresujte

28. listopadu 2017 v 15:48 | Matty
Zdravím všechny čtenáře našeho blogu u mého dalšího článku. Na začátek bych Vám dal jednu radu, dobře? Ta rada zní: ,,Nestresujte!". Nikoho. Ani sebe, ani vašeho kamaráda a ani vaší sousedku, kterou z hloubi duše nesnášíte a házíte jí na dveře vajíčka. I když to asi neděláte, protože v dnešní době jsou vajíčka celkem drahota. A co teprve máslo! Ale nebojte se, v tomto článku se nebudeme nadále zabývat předraženými potravinami. Tou radou, kterou jsem Vám dal na samém začátku tohoto rádoby poučného článku, jsem tak trochu "nakousnul" to, o čem bych se chtěl v tomto článku rozepsat. Víte, už dávno jsem zaregistroval, že se většina lidí neustále stresuje z naprosto irelevantních a často i dost absurdních důvodů. Ať už jsou to dospělí, děti nebo vaše sousedka, kterou z hloubi duše nesnášíte, všichni se stresují. Ale mají to ti lidé vůbec zapotřebí? Proč je u lidí stres na každodenním pořádku? Dá se v dnešní době stresu vyhnout? To jsou otázky, které mě při zamýšlení nad touto situací napadají. Osobně si myslím, že je to všechno tou dnešní uspěchanou dobou, kdy všichni někam spěchají a málokdy na ulici uvidíte člověka s úsměvem na tváři, tedy pokud nepočítáme ožralce nebo rozežrané puberťáky s flaškou v ruce. Všude kolem Vás jsou jen kyselé ksichty vystresovaných kolemjdoucích. Ale co je příčinou těchto kyselých ksichtů? Osobně si myslím, že za to může stres a věřte nebo ne, ale vystresovaní lidé rádi stresují ostatní, aby měli pocit, že v tom nejsou sami. Nebo aspoň takhle zní má teorie. Dokážu pochopit, že má někdo občas špatnou náladu, protože nejsme žádní roboti bez emocí (nebo si to aspoň myslím). Ale být neustále ve stresu prostě není přirozené! A hlavně to taky není zrovna zdravé, to si přiznejme na rovinu. Znám to z vlastní zkušenosti, kdy nás učitelé na škole neustále stresují. Mají tendenci vše zveličovat a o známkách z písemky mluví tónem, jako kdyby mluvili o teroristickém útoku nebo jiné tragédii. Nevím, zda to dělají schválně, ale na mé spolužáky to teda moc dobře nepůsobí, protože před tím, než se má psát nějaká písemka začínají panikařit a působí dost vystresovaně. Dokonce jeden můj spolužák napsal hádanku ,,Je to červené a zkazí ti to den. Co je to?" a odpověd byla ,,Špatná známka". Hádanka je to možná trochu vtipná, ale upřímně, přijde Vám to normální? Je normální, aby učitelé žáky takhle stresovali? Učitelé už asi zapomněli na ,,školu hrou" pana Komenského. Ale nechci hned házet špínu na všechny učitele, protože chápu, že oni jsou nejspíše taky ve stresu z různých důvodů, jen jsem chtěl poukázat na to, jak lidé přenášejí stres jeden na druhého. Takže dnešní ponaučení, které byste si mohli z tohoto článku odnést, je takové, že byste se neměli nechat vystresovat a nebrat některé věci tak vážně. Schválně, pamatujete si na nějakou situaci, kdy se Vám něco stalo a Vám to zkazilo skoro celý den, ale jakmile jste se na to podívali s odstupem času, tak Vám to nepřišlo až tak horké? Můžete se o své zážitky podělit v komentářích a nezapomeňte napsat Váš názor na toto téma. Zatím se mějte a ahoj!

Výsledek obrázku pro stress gif

Hello, it's me!

27. listopadu 2017 v 18:47 | Karin
Ahoj! Já jsem Karin a samozřejmě zde budu také přidávat články typu "deník". První bych vám chtěla říct něco o sobě. Takže je mi 15 a mezi moje koníčky patří kreslení, sledování různých seriálů (teď třeba Riverdale) a taky ráda čtu.

Určitě většina z vás zná ten pocit, když se díváte třeba na nějaký seriál, nebo tak něco a najednou si uvědomíte, že je neděle. Pak vám dojde, že zítra je pondělí a vy musíte udělat hromadu úkolů, a navíc se naučit na čtyři testy. Něco podobného se dneska stalo mně. Naše učitelka němčiny nám totiž dala opravdu zvláštní úkol. Měli jsme vyfotit 10 fotek našich každodenních aktivit, jako třeba kartáček na zuby, postel nebo autobus. Ano autobus. Asi si dokážete představit ty divné pohledy lidí, když jsem si ten autobus fotila. Ještě si budu muset udělat úkol z matiky, ale myslím, že to asi od někoho opíšu ve škole. Zase. Jednou z mých špatných vlastností je lenost (k níž patří i prokrastinace) a lidi, kteří mně aspoň trochu znají, tak ví, že já jsem snad nejlínější člověk na světě a snad všechno odkládám na poslední chvíli (včetně tohoto článku). Mimochodem co se týče školy, tak mám opravdu velké problémy s vystupováním před třídou (nebo prostě před lidmi). Došla jsem až k tomu, že když jsem předminulý týden měla v češtině přečíst nějaký článek, tak jsem se učitelky zeptala, jestli bych jí to nemohla prostě jenom dát, aby si to přečetla. Ona mi navrhla, že by to mohl někdo přečíst za mě, ale to vážně nepřipadalo v úvahu, protože bych nedokázala ani snést to pomyšlení, že by mně někdo hodnotil. Nakonec jsem jí to teda jenom odevzdala a samozřejmě si některý z mých spolužáků nemohl odpustit poznámku, že by to mohl taky jenom odevzdat a nemusel to číst. Jenže on nemá problémy s vystupováním před lidmi, protože je celkem extrovertní. Prostě jednoduše nemám ráda, když se na mně dívá více než pět lidí, protože jsem z toho pak ve stresu, jelikož si myslím že se ztrapním. Asi jsem fakt divná, protože většina mých blízkých to moc nechápe. Ale dost o škole.

No každopádně jsem před pár hodinami byla v Tescu a myslela jsem, že mi z té hromady lidí normálně hrábne. Vždyť Vánoce jsou až za necelý měsíc a někteří lidi už snad mají nakoupené všechny dárky. Slyšela jsem, že někdo už začal péct i cukroví. I když to se nevyrovná vánoční výzdobě v různých obchodních centrech atd., která začala už v říjnu. Fakt to nechápu. Ale osobně se na Vánoce celkem těším. Možná to teď bude znít blbě, ale asi se nejvíc těším na tu část s dárky. Samozřejmě nemyslím jenom to, že já dostanu dárky, ale spíš tu reakci lidí, až si rozbalí dárek ode mě. Taky mám fakt ráda tu Vánoční atmosféru a cukroví. No vlastně mám na Vánocích ráda všechno, kromě těch přeplněných obchodů. Tohle asi bude konec tohoto článku. (Ano, psala jsem ho v neděli.)

Vánoční úklid

26. listopadu 2017 v 20:16 | Matty
Zdravím všechny čtenáře našeho blogu u mého dalšího článku. V tomto článku se zaměříme na činnost, která se mnohým z Vás asi moc nelíbí, avšak se jí před příchodem Vánoc nevyhneme. Ano, hádáte správně. Je to vánoční úklid. Mám-li být zcela upřímný, povím Vám, že uklízení opravdu rád nemám a k tomu mám rovnou dva důvody. Za prvé, dá se říct, že jsem tak trochu bordelář a mám rád, když jsou mé věci tam, kde jsem je položil. A za druhé, není bordel jako bordel. Obojí hned vysvětlím. Postupem času jsem zjistil, že si pod pojmem ,,nepořádek" představuje každý trochu něco jiného. Často mi někdo říká, že bych si mohl v pokoji uklidit nebo, že tam mám nepořádek, přičemž mi osobně až tak nepřijde, že by tady byl nepořádek. Teď to asi vyznělo tak, jakobych se rochnil v bahně a připadal si čistotně, ale nebojte se, nemám stěny pokryté plísní a ze stropu mi nevisí lustr, vymodelovaný z prachu. Víte, já mám celkem rád to, když je v bytě či domě vidět, že tam vůbec někdo bydlí, takže takové ty prázdné vyleštěné stolky, vyžehlená poskládaná peřina, zápach dezinfekce jako u doktora, všude jen dekorace a nikde ani květina či povalující se propisky mi přijdou prostě moc "fejkové". Pak si říkáte ,,Bydlí tady vůbec někdo?" a logické je, že asi ano, protože někdo tady musí utírat prach a leštit onen nábytek. Ale nemyslete si, že mám v pokoji třeba oblečení, povalující se na podlaze nebo tučnou vrstvu prachu na každém kusu nábytku, to ne. Jen si myslím, že mít neurovnané knihy v knihovně nebo spoustu věcí na pracovním stole, není nic až tak šíleného. Snad jste to nepochopili nějak špatně, ale co už taky, že? Dále to, co mi vadí na uklízení, je věc taková, že když už se plně rozhodnete něco uklidit, tak jdete a hezky to uklidíte, třeba sluchátka schováte do šuplíku, ale pak, jakmile danou věc hledáte, nevíte, kam jste to vlastně dali! Očekáváte, že ta věc bude tam, kde ji máte obvykle, jenže vy jste ji někam uklidili a teď si nemůžete vzpomenout kam. Celkem paradox, že? Ale taky bych se mohl zmínit o tom, že není uklízení jako uklízení! Osobně si myslím, že vánoční úklid je mnohem příjemnější než normální úklid, protože po uklízení Vás většinou čeká čas zdobení! Zdobení je super, nemyslíte? Můžete si hezky rozvěsit světýlka po pokoji, zapíchnout ozdoby do květináčů, rozmístit svíčky, nalepit na okna vánoční samolepky nebo si vystavit jiné vánoční dekorace. A taky můžete vyměnit ubrusy za vánoční! Věřte nebo ne, ale ubrusy dělají hodně! Tak a tohle bude pro tento článek asi vše. Do komentářů se můžete rozepsat i vy na tato témata. Zatím se mějte a ahoj!

Výsledek obrázku pro christmas gif

Vánoce, Vánoce přicházejí...

25. listopadu 2017 v 19:44 | Matty
Zdravím všechny čtenáře našeho blogu a zároveň Vás tady vítám, protože ačkoliv byl tento blog založen někdy v létě, tak první článek vychází až teď. Jupí! Že nejásáte? No, to nevadí. Asi se shodneme, že slušností je představit se, takže jdeme na to! Já jsem Matouš, ale na tomto blogu budu vystupovat převážně pod přezdívkou Matty. A abych Vás nechal ještě trochu napnuté (jako kšandy), tak Vám toho zatím více o sobě nenapíšu. Tomu se říká ,,decentní představení". (Ne, neříká. Zrovna jsem si to vymyslel, ale pšššt!) A co můžete na tomto blogu očekávat za příspěvky? Převážně asi pouze tyto články, sloužící jako jakýsi deník. Zkrátka články, kde se můžeme pořádně rozkecat, tedy spíše rozepsat, o naprosto irelevantních věcech jako je například to, že ještě nenapadl sníh. A to je ještě ten lepší příklad, na který můžete na tomto blogu narazit. Samozřejmě berte tyto články s určitou mírou nadsázky, protože žádné suchary tu nechceme. No, takže tohle by vám na úvod mohlo snad stačit, ne? Ne? Hele, moc si nevymýšlejte, jasný? Myslíte si snad, že tento článek bude celý jenom o jakémsi uvítání? Přejděme radši k hlavnímu tématu tohoto článku. No, hejbněte sebou! Šup! Šup!

Tak a už jsme tady. Hlavním tématem tohoto fakt divnýho článku jsou Vánoce! Ano, ten čas pohody, radosti, cukroví, dobrých filmů v televizi, vánočního stromečku, výborného jídla, světýlek, vánoční výzdoby, jídla, vánočních trhů na náměstí, jídla, uřvaných parchantů v reklamě na Tesco, jídla, bruslení na ledě, jídla, svíček, jídla, koled, jídla, vánočních koncertů a zase jídla. Už chybí jen ten sníh. Vím, že je ještě pořád teprve listopad, ale Vánoce už se blíží! To je skvělé, nemyslíte? Vlastně, už od devatenáctého listopadu mám vyzdobení pokoj. Okolo stolu mám barevná světýlka, na oknech vánoční samolepky a v kvetináčích sněhuláka a Santu. (Vím, že u nás Santu nemáme, ale když on v tom květináči vypadá tak dobře...) Skoro pokaždé, co to někomu vykládám, tak si myslí, že jsem tak trochu blázen. Ale to nevadí. Vždyť v obchodech už mají taky vánoční výzdobu, tak nevím, proč všichni tak šílíte. Další způsob, jakým lidi reagují, když se začnu radovat z příchodu Vánoc, je ten, kdy začnou panikařit, že ještě nemají nakoupené dárky. To si lidé myslí, že Vánoce se točí jen okolo dárků a peněz? Vždyť Vánoce by měly být o tom, že se všichni blízcí sejdou a užívají si spolu příjemný čas a atmosféru. Nemusíte kupovat drahé dárky, abyste udělali milované osobě radost. Stačí se sejít, udělat si pohodlí někde v teple, koukat na pohádky, povídat si nebo hrát hry, přičemž budete uzobávat lahodné cukroví z lesklého podnosu, zapálíte si svíčku nebo můžete zpívat koledy. A večer se všichni sejdou u jednoho stolu a pochutnají si na výborné večeři, po které pak nastane čas, kdy můžete udělat milované osobě radost. Nemusíte jí dát dárek, ve kterém bude nejnovější iPhone či klíče k novému autu, ale stačí vyrobit či koupit něco, udělá člověku opravdovou radost. Proč kupovat mobil, když už jiný má? Proč kupovat něco jen proto, že to je drahé? Proč té osobě nevyrobíte něco od srdce? Lidé ocení to, že jste si na ně vzpoměli a vyrobili jim něco, na čem jste si dali záležet, nad čím jste strávili určitý čas a nehodili to jen do nákupního košíku. Nad tímto tématem se můžete zamyslet. Osobně si myslím, že není třeba kvůli Vánocům nějak panikařit. Nenutím Vás, aby jste si sedli a začali vyrábět panenku ze dřeva, ale kupujte aspoň vhodné, užitečné či dárky, které člověka opravdu potěší. Proč kupovat obyčejný hrnek, když můžete koupit hrnek bílý a napsat na něj vaše společné hlášky, příhody či otisknout fotografii? Obdarovaný člověk si pak bude připadat mnohem výjmečněji. Ale samozřejmě si kupujte dárky podle svého, to byl pouze takový tip. Tak a ocitli jsme se na konci článku, to je co? Tak snad se Vám článek líbil a zatím ahoj.